Nepravidelná slovesa

Všichni se je učí. Málokdo si je stoprocentně jistý k čemu jsou.

Seznam stovky nepravidelných sloves budí v noci hrůzou nejednoho studenta. Často se je začneme učit dřív, než víme k čemu slouží. Když se naučíme jejich použití, zapomněli jsme jejich tvary. Nevíme jestli je vlasntě minulý čast to past simple nebo past participle a k čemu je vlastně třetí tvar. Málokdo umí smysluplně druhý a třetí tvar přeložit.

Co že se to vlastně učíme?

V angličtině se neskloňuje a tak jsme si zvykli, že všechny gramatické tvary, jsou proti češtině v podstatě jednoduché. Jediná slovesa, která to trochu kazí jsou právě slovesa nepravidelná, která mají jinou koncovku, která je nelogická a nejde tak "vymyslet". Musíme si jejich tvary natvrdo zapamatovat. Je jich cca stovka. Díkybohu, jenom stovka! V češtině si musí studenti zamapatovat u každého slovesa třídu, kterých je nemálo, nemluvě o množství výjimek. V angličtině se stačí naučit sto sloves. Takže nebuďme líní.

Jak to v jazyce bývá, nepravidelná jsou slovesa, která se nejčastěji používají a jejich častým opakováním se vytvořil jiný tvar. Nárážíme na ně proto v podstatě pořád, takže nemůžeme říci, že tahle slovesa se nenaučíme. Už třeba jenom pro to, že mezi ně patří slova číst, psát a učit se, takže bychom nemohli být příliš gramotní.

Slovesa nejsou nepravidelná pokaždé - např. v přítomném čase, v průběhových časech aj. se projevují zcela normálně. Jejich nepravidelnost se projeví pouze ve dvou případech, mají tedy dva nepravidelné tvary. A tady se dostáváme k prvnímu problému. Pokud nevíme, k čemu tvary slouží, tak se nám zákonitě špatně učí. Pojďme si je trochu přiblížit.

psát    -    write   wrote   written

Nepravidelné sloveso (v příkladu "psát") se učíme ve třech tvarech.

1.tvar

Infinitiv, sloveso v základním tvaru. Samozřejmě jde o identický tvar jako v přítomném čase prostém a v čase budoucím prostém.  
We write tests every day.
I will write you a letter.


Sloveso je v těchto případech naprosto pravidelné, takže třeba přejímá koncové -s v třetí osobě j.č. v přítomném čase prostém.
She writes me lovely text messages.

A všechny průběhové tvary se tvoří stejnou koncovkou -ing jako u všech ostatních sloves.
I was writing you a note.
They are writing final exams now!

 

2.tvar - past tense (simple past, past simple)

Druhý tvar se používá pouze v minulém čase prostém (past simple). Nejde to nijak obejít, takže kdo nezná nepravidelná slovesa, tak neumí minulý čas. Pravidelná slovesa mají všechny shodnou koncovku -ed (work -> worked).

She wrote me her phone number.
I worked in UK.

Nezapomeňte, že při použití pomocného slovesa did se ve větě již nesmí použít minulý čas, ale pouze základní tvar.
Did he write you? Nikoliv Did he wrote...
He didn't write at all. Nikoliv didn't wrote...

Což je stejné jako u pravidelných sloves
Did you work this Monday?
He didn't work all summer.

3.tvar - past participle (příčestí minulé)

Třetí tvar má již pro mnoho studentů nádech tajemna. Jde o tvar, který se všichni učí kvůli předpřítomnému času. Použití má však mnohem více.

• v perfektních (před-) časech - tedy v čase předminulém, předpřítomném a předbudoucím - tvar slovesa je stále stejný, mění se jen sloveso pomocné.
• v trpném rodě, někdy je 3.tvar také překládán jako příčestí minulé trpné, nebo jen příčestí trpné.
• jako přídavné jméno (v podstaté odvozeno od trpného tvaru).

perfektní časy:
I have written this book.
I had already known this information when I arrive at the meeting.
It will have been empty by five.

trpný rod:
It was written by Shakespeare. - Bylo to napsáno Shakespearem.
The window was broken by some kids. - Okno bylo rozbito nějakými dětmi.
The door is shut. - Dveře jsou zabouchnuté.

přídavné jméno:
I am drunk. - Jsem opilý.
It is a book about fallen angels and forgotten worlds. - Je to kniha o padlých andělech a zapomenutých světech.
Což jde samozřejmě použít i u pravidelných sloves. Closed case - uzavřený případ. Interested student - zaujmutý student.

Jelikož se mnohá příčestí používají také jako přídavná jména (nebo se tak překládají v trpném tvaru), je dobré si je vždycky při učení takto překládat. Do hlavy se tak dostávájí se specifickým významem, který se pamatuje lépe, než abstraktní užití. např.: written - napsaný.
It was written in the 19th century. - Bylo to napsáno v devatenáctém století.