Anglická gramatika | Začátečníci

Neurčitý člen

co to je, kdy ho použít a k čemu nám to je

V češtině členy nemáme a to vyvolává u studentů řádné zmatky. Ale o v češtině používáme různá slovíčka s podstatným jménem abychom ho upřesnili či uvedli.
Např. Kup mi ten sendvič. Přineseš mi nějaké ovoce? Vem mi prosím jedno jablko.
Neurčitý člen pro začátečníky vypadá dost neužitečně. Ale užití určitého (the) a neurčitého (a) členu však mění význam věty a je tedy nutné se ho naučit správně. Neurčitý člen nám pro začátek spíše pomáhá pochopit, že v angličtině člen stojí u většiny podstatných jmen.
 
Bring me a glass of water, please. -  Přines mi (nějakou) sklenici vody.
I have a good job. - Mám (nějakou) dobrou práci.
Paul has got a brother. - Pavel má (jednoho) bratra.
  • Neurčitý člen a / an znamená nějaký nebo jeden - pro začátek nám to pomůže ujasnit si jak ho používat.
  • Neurčité členy nemusíme do češtiny vůbec překládat. Obvykle to není potřeba. 
  • V češtině vždycky použít slovíčko nějaký nemusíme. V angličtině musí člen stát u každého postatného, počitatelného jména v jednotném čísle.
  • Členy se musí používat! Nepoužít člen je hrubá gramatická chyba. Je lepší člen použít častěji, než bádat zda ho použít máme.
Neurčitý člen má dva tvary a / an.Tvar an užíjeme pokud podstatné jméno začíná na samohlásku (vyslovenou), aby se nám to lépe vyslovovalo. Význam je ale stejný.
Buy me an apple, please. - Kup mi nějaké (jedno) jablko.
She wants to see an elephant. - Chce vidět (nějakého) slona.
I am waiting here for an hour! - Čekám tu již (jdenu / nějakou) hodinu! Pozor slovíčko hour se vyslovuje /aʊər/ tedy první vyslovená hláska je a nikoliv h

Podstatná jména nemohou stát samy!

Každé podstatné jméno v jednotném čísle, které je počitatelné, nesmí stát samo.
Nejčastěji ho doplníme o neurčitý člen. (může však jít i o člen určitý, zájmeno, či číslovku)
Mohu říct (s podobným, ale nikoliv stejným významem):
I read a book. - Čtu nějakou knihu.
I read the book. - Čtu tu knihu.
I read one book. - Čtu jednu knihu.
I read my book. - Čtu svou knihu.
I read book. Je ovšem gramaticky špatně! 
Pokud nemáme důvod užít člen určitý, zájmeno ani číslovku (tedy nepotřebuji zdůraznit, čí kniha je, kolik jich je a jak je konkrétní) vždy užijeme neurčitý člen. 


A = one. Neurčitý člen supluje číslovku jedna. Co není jednou NESMÍ mít neurčitý člen.

I read books in the evening. - Večer čtu knihy (nemohu říci čtu jednu knihy).
I use flour. - Používám mouku. (mouka je nepočitatelná, takže nelze říct jednu mouku).
 
Kdy užít a kdy neužít člen si shrňme na štěněti (puppy).
a puppy - jedno štěně by se bálo a proto k němu musíme dát neurčitý člen.
1000 puppies - ale tisíc štěňat se nebojí ničeho. Člen je zbytečný. U množného čísla ho nikdy neužijeme.
flour - u mouky nemusíme řešit zda se bojí. Nepočitatelná podstatná jména neurčitý člen nikdy nemají.

Shrnutí neurčitého členu

Neurčitý člen používáme u drtivě většiny počitatelných podstatných jmen v jednotném čísle, kde není nutné předmět specifikovat.
Tedy u blíže neurčitých věcí:
I had a donut for breakfast. - K snídani jsem měl koblihu. Nemusím ale každému hned vysvětlovat jestli byla s jahodovou marmeládou.)
Bring me a glass of water. - Přines mi sklenici vody. Chci se napít, ne vysvětlovat, jak má být velká, barevná a kdoví co ještě.
U věcí, které se obvykle nespecifikují (například povolání/ vlastnosti):
She is a lawyer. - Ona je právnička.
I am an optimist. - Jsem optimista.
A cat is an animal. - Kočka je zvíře.
Pokud chci říci, že předmět je pouze jeden.
I have got a sister. - Mám jednu sestru.



 
Své znalosti prohlubte zde! Doporučené materiály pro vás
Abyste mohli psáte komentáře musíte být přihlášeni.
Přihlásit
Registrovat
Zpět na seznam anglické gramatiky